Hodnocení sezóny 2006
Naši patnáctou alpskou sezónu jsme zahájili již tradičně jednodenním výletem do Vídeňských Alp.
Konal se v sobotu 27.5.2006. Cílem byl tentokrát masiv Fischbacher Alpen. Autobusem jsme jeli přes Vídeň a
Semmering na Pfaffensattel (1372 m). Odtud začala túra na skvělý výhledový vrchol Stuhleck (1782 m) a dále
po hřebeni přes Grazer Stuhleck (1635 m) - Roseggerhüte (1588 m) - Steinriegel (1577 m) - Haureck (1301 m) -
Waldheimathof (1062 m). Tam nás čekal autobus. Túra měla tentokrát menší převýšení (cca 500 m), ale na první jarní
alpskou túru byla poměrně dlouhá (cca 20 km). Před chatou Rosegger stál chatař a lákal nás dovnitř.
Jelikož bylo chladno a větrno, nenechali jsme se dlouho přemlouvat. V chatě nám nabídl šnaps (gratis) a rozjela se
bujará zábava. Samozřejmě jsme si také něco dali, takže ani chatař nepřišel zkrátka. Někteří z nás (nebudu jmenovat)
byli pravděpodobně tak rozparádění, že na další cestě se ztratili a došli úplně jinam, než měli. Túra se nám líbila.
Co se nám ovšem nelíbilo bylo asi 10 obřích větrníků postavených na krásném výhledovém hřebeni a hyzdících
horskou krajinu. Mám dojem, že Rakušané už ztratili jakoukoliv soudnost.
Ve dnech 3.- 12.6. jsme byli na průzkumu v oblasti naší letošní hlavní základny v Montafonu. Počasí nám tentokrát nepřálo.
Bylo dost chladno, hranice sněhu cca 1500 m. Teprve ke konci našeho pobytu se počasí trochu zlepšilo.
Na zpáteční cestě jsme vyhledali kemp pro příští rok.
Od 1. do 16. 7. proběhly úspěšně dva turnusy základny Itálie - jižní Dolomity - Pale di San Martino.
Počasí bylo typicky horské: jasno, polojasno až oblačno, odpolední bouřky a lijáky, někdy i krupobití.
Některé skupiny to vyžraly naplno. (Např. ve 2. turnusu chytil liják družstvo přímo na latemarské ferátě).
Nicméně v obou turnusech jsme udělali všechny plánované túry. Víceméně jsme zopakovali loňské túry. Jsou uvedeny v hodnocení
loňského roku. V 1. turnusu navíc tři účastníci (mladí horolezci ze skupiny Dr. Borkové) zdolali
černou ferátu Bolver Lugli.
Od 19.7. do 17.8. proběhly čtyři turnusy základny Rakousko-Alpenpark Montafon. Na programu byly túry ve skupinách Rätikon,
Silvretta a Verwalgruppe. Oblast, ve které jsme operovali, byla velmi různorodá. Samotné údolí Montafon o
délce 39 km je značně urbanizované. Je zde celkem 11 vesnic a městeček. Nadmořská výška je mezi 650 a 1430 metry.
Na konci údolí, za obcí Partenen, začíná vysokohorská silnice Silvretta Hochalpenstrasse. Nejvyššího místa dosahuje na
Bielerhöhe (2032 m). Údolí má rekreační charakter, je navštěvováno v létě i v zimě. Celková kapacita ubytovacích míst v
údolí je 18 000. Je zde řada lanovek, sjezdových tratí, v létě slouží návštěvníkům několik koupališť a jiných sportovních
zařízení, jsou zde i kryté bazény. Zdálo by se, že nám přílišný ruch v údolí nebude vyhovovat. Když jsme ovšem vyjeli
některou z lanovek, nebo naším autobusem po Hochalpenstrasse a vydali se na túru, byl zde klid a turistů přiměřené množství.
V údolí a v okolních horských masivech je vybudována energetická soustava Illwerke. S podobnými soustavami jsme se v
Rakousku setkali již vícekrát. Tady se zdá, že Illwerke je všude. Patří mu např. většina lanovek, je zde několik informačních
středisek Illwerke a dokonce i Hochalpenstrasse byla vybudována v rámci stavby energetického komplexu.
Ještě nikde jsme se nesetkali s tak výtečnými informačními materiály, jako zde. Jsou k dispozici u každé lanovky a jsou
součástí systému Illwerke Tourismus. Je možno říci, že budovatelé se snažili stopy po výstavbě energetického systému zahladit.
Do určité míry se jim to podařilo.
Ubytování bylo v kempu Nova, Familie Lorenzin, poblíž obce Gaschurn, v údolí Montafon. Je to kemp převážně pro karavany,
s minimálním místem pro stany. To se ukázalo jako výhoda, protože kromě našeho tábora už tam prakticky žádní stanující turisté
nebyli. Sociální zařízení kempu byla na špičkové úrovni, pravděpodobně vůbec nejlepší ze všech kempů, ve kterých jsme pobývali.
Vedení kempu nám všestranně vycházelo vstříc. Např. dali nám k dispozici dvě místnosti (bývalá umývárna) jako sušárnu
bot a svršků. V době dešťů nám tam dokonce zatopili. Na závěrečné posezení nám sami připravili táborák uprostřed našeho tábora
(v plechovém sudu, který stál na cihlách). Na zahájení táboráku nám šoupli dva kastle piva.
Co se týká počasí, bylo v jednotlivých turnusech velmi rozdílné. První a druhý turnus měly pěkné počasí s občasnými
odpoledními přeháňkami. Bylo teplo, takže po túrách jsme se nemohli nabažit koupelí v ledové říčce Ill. Třetí turnus
měl počasí katastrofální: pršelo a pršelo. V některých dnech nezbylo nic jiného, než ustoupit z hor do měst (návštěva Bludenzu ,
Bregenzu atd.) Čtvrtý turnus měl rovněž špatné počasí, ale nějak se nám podařilo prokličkovat, takže jsme absolvovali
všechny plánované túry, i když při výstupu na Schesaplanu jsme od 2500 m šli novým sněhem. Na vrcholu ho bylo asi půl metru.
Přehled túr, které jsme uskutečnili v základně Montafon
(A - nejnáročnější túra, B - túra středně náročná, C - túra lehká)
Golmer Höhenweg
Autobusem přes Tschagguns do Latschau, lanovkou z Latschau (994 m) na Grüneck (1890 m)
- A
- Grüneck (1890 m) - Golmer Joch (2124 m) - Latschätz K. (2219 m) - Kreuzjoch (2261 m) -
Geißspitze (2334 m) - Lindauer Hütte (1744 m) - Latschau, lanovka (994 m)
Čas: 6 hod.
Převýšení: +600 / -1400 m
- B
- Grüneck (1890 m) - Golmer Joch (2124 m) - Latschätz K. (2219 m)- Kreuzjoch (2261 m) -
Hätaberger Joch (2154 m) - Latschätzalpe (1733 m) - mezistanice lanovky Matschwitz. Lanovkou dolů do Latschau.
Čas: 4 hod.
Převýšení: +400 / -600 m
- C
- Grüneck (1890 m) - Golmer Joch (2124 m) - Latschätz K. (2219 m) - Kreuzjoch (2261 m) -
Hätaberger Joch (2154 m) a zpět k vrcholové stanici lanovky. Lanovkou dolů do Latschau.
Čas: 3,5 hod.
Převýšení: +400 / -400 m
Pěkná hřebenová túra s výhledy na nejznámější vrcholy hlavního hřebene Rätikonu. Především pohled z Geißspitze je jedinečný. Za mokra je ovšem výstup na Geißspitze, ale hlavně sestup k Lindauer Hütte na samé hranici únosnosti, o čemž by mohli vyprávět účastníci 3.a 4.turnusu (bláto).
Kromertal
Autobusem po mýtní silnici na Bielerhöhe.
- A
- Bielerhöhe (2030 m) - Saarbrücker Hütte (2538 m) - zajištěnou cestou na
Kleiner Litzner (2781 m) - zpět k Saarbrücker Hütte (2538 m) - Vermuntsee (1743 m)
Čas: 7 hod.
Převýšení: +800 / -1100 m
- B
- Bielerhöhe (2030 m) - Saarbrücker Hütte (2538 m) - Vermuntsee (1743 m)
Čas: 5,5 hod.
Převýšení: +550 / -850 m
- C
- Bielerhöhe (2030 m) - Kromerbach - Vermuntsee (1743 m)
Čas: 2,5 hod.
Převýšení: -350 m
Zajištěná cesta na Kleiner Litzner mírně obtížná, zajímavá. Pohled z vrcholu skvělý. Od Sarbrücker Hütte krásné pohledy na Verwallgruppe a vrcholy v závěru Kromertalu.
Bielerhöhe
Autobusem po mýtní silnici na Bielerhöhe.
- A
- Bielerhöhe (2030 m) - Bieltal - Radsattel (2656 m) - Radschulter (2697 m) -
Wiesbadener Hütte (2443 m) - Ochsental - Bielerhöhe (2030 m)
Čas: 7 hod.
Převýšení: +800 / -800 m
Varianta 2: Bielerhöhe (2030 m) - Kl. Vallüla (2643 m) - Vallüla (2813 m) - Bielerhöhe (2030 m)
Čas: 6 hod.
Převýšení: +800 / -800 m
- B
- Bielerhöhe (2030 m) - Bieltal - Radsattel (2656 m) - Wiesbadener Hütte (2443 m) -
Ochsental - Bielerhöhe (2030 m)
Čas: 6 hod.
Převýšení: +700 / -700 m
Varianta 2: Bielerhöhe (2030 m) - Ochsentalem na Wiesbadener Hütte (2443 m) - zpět tzv. letní cestou (Sommerweg).
Čas: 4,5 hod.
Převýšení: +450 / -450 m
- C
- Okružní cesta kolem Silvrettasee + procházka do Ochsentalu
Čas: 2-3 hod.
Výstup na Vallülu uskutečnil pouze 1. turnus. Závěr: Nezajištěné, bez horolezeckého vybavení nebezpečné. Bohužel se ani v jednom turnuse vzhledem ke špatnému počasí nevydařil výstup na Hohes Rad (2934). Snad se nám to podaří v příštím roce. Cesta údolím Bieltal na Radsattel a dále na Wiesbadener Hűtte velmi hezká, s působivými výhledy. Rovněž pohledy od Wiesbadener Hütte na Piz Buin a jeho ledovce skvělý. Hlavní cesta údolím Ochsental na chatu hodně fádní. Hezčí je tak zvaná letní cesta, Sommerweg.
Lichtenštejnské Alpy
Autobusem přes Feldkirch - Vadúz do turistického střediska Malbun
- A
- Malbun (1599 m) - Pfälzer Hütte (2108 m) - Naafkopf (2571 m) a zpět
Čas: 7 hod.
Převýšení: +1000 / -1100 m
Některé skupiny si po sestupu z Naafkopfu k Pfälzer Hütte (2108 m) ještě přidaly výstup na Augstenberg (2359 m) a teprve odtud sestoupily do Malbunu. Znamenalo to prodloužení tůry asi o hodinu a 250 výškových metrů.
- B
- Malbun (1599 m) - Sareiser Joch (2000 m) - Spitz (2186 m) - Augstenberg (2359 m) -
Pfälzer Hütte (2108 m) - Malbun (1599 m)
Čas: 5,5 hod.
Převýšení: +800 / -800 m
Některé skupiny využily možnosti zkrácení túr pomocí sedačkové lanovky na Sereiser Joch.
- C
- Vycházkovou cestou z Malbunu (1599 m) na Sass (1646 m) - Fürkle (1764 m) a zpět
Čas: 3 hod.
Převýšení: +200 / -200 m
Velmi atraktivní túry na hranicích Rakouska a Lichtenštejnska. Výhledový vrchol Naafkopf leží dokonce na hranicích tří států: Švýcarska, Rakouska a Lichtenštejnska. Po letošních zkušenostech doporučujeme využití sedačkové lanovky na Sareiser Joch a odtud přechod přes Augstenberg a Pfälzer Hütte na Naafkopf.
Silbertal
Jednotná túra pro všechny skupiny
Autobusem ze St. Antonu in Montafon přes Bartholomäberg k chatě Mühle.
- a)
- odpočinková túra:
Mühle (1200 m) - Knappenkapelle (1430 m) - Kristbergsattel (1486 m) - Knappenstube - Silbertal parkoviště (889 m)
Čas: 3,5 hod.
Převýšení: +300 / -600 m
- b)
- středně obtížná túra:
Mühle (1200 m) - Knappenkapelle (1430 m) - Kristbergsattel (1486 m) - Ganzaleita (1607 m) - rozcestí pod Schwarzhornem (1800 m) - po naučné geologické cestě na Rellseck (1487 m) a dále kolem starých štol do Bartholomäbergu (1087)
Čas: 5 hod.
Převýšení: +650 / -800 m
Túry ve skupině Verwalgruppe nad rekreačním údolím Silbertal, kdysi střediskem těžby stříbrné a měděné rudy. Skvělé výhledy na vrcholy Verwalgruppe a Rätikonu, z některých míst na hřebeni jsou výhledy také na sever do údolí Klostertal a na vrcholy Lechtaler Alpen. Velmi zajímavé túry i z hlediska poznávacího: Bartholomäberg je nejstarší osadou Rätikonu. Plošně určitě největší. Chalupy jsou roztroušeny na slunečné stráni nad Silbertalem a Montafonem. Je zde řada velmi starých stavení, 2 kostely: honosný barokní a menší románský v části Innerberg. Velmi zajímavý je hornický kostelík pod sedlem Kristbergsattel. Oblastí prochází geologická naučná stezka. Její část jsme na našich túrách prošli.
Lünersee
Autobusem přes Brand k údolní stanici lanovky na Lünersee. Lanovkou na Lünersee.
- A+B
- Lünersee (1970 m) - Totalphütte (2385 m) - Schesaplana (2966 m) -
zpět k Lünersee (1970 m) - údolní stanice lanovky (1566 m)
Čas: 7 hod.
Převýšení: +1000 / -1450 m
Většina účastníků využila možnost sjezdu lanovkou, čímž si zkrátila túru asi o hodinu.
- A+B
- Varianta pro případ nemožnosti výstupu na Schesaplanu za horšího počasí:
Lünersee (1970 m) - Verajoch (2330 m) - Schweizer Tor (2137 m) - Öfapass (2291 m) - Lindauer Hütte (1744 m) - Latschau, lanovka(994 m)
Čas: 6 hod.
Převýšení: +600 / -1500 m
- C
- Lünersee (1970 m) - Okružní cesta kolem jezera s výstupem na Gafalljoch (2239 m) -
sestup k údolní stanici lanovky (1566 m) (resp. lanovkou dolů)
Čas: 4 hod.
Převýšení: +300 / -700 m (s využitím lanovky dolů -300 m)
Varianta: výstup na Totalphütte (2385 m) a zpět k Lünersee.
Čas: 4 hod.
Převýšení: +400 / -400 m
Výstup na nejvyšší vrchol Rätikonu Schesaplanu je zajímavý, pestrý. K chatě Totalphütte se jde po upraveném horském chodníku, dále se jedná o lehké, bezproblémové skalní lezení v kombinaci s horským chodníčkem. Z vrcholu je fantastický rozhled (celý Rätikon, Silvretta, Verwalgruppe, Albula, Bernina atd., na severu je vidět Bodamské jezero). Túra byla vyvrcholením základny. Přechod Lünersee - Lindauer Hütte rovněž zajímavý, vede v bezprostřední blízkosti výrazných vrcholů Rätikonu, jakými jsou Drei Türme aj.
Versettla
Lanovkou z Gaschurnu na Gaschurner Sattel - rest. Nova Stoba
- A
- Nova Stoba (2010 m) - Versettla (2374 m) - Madrisella (2468 m) -
Matschuner Kogel (2426 m) - Matschuner Joch (2390 m) - Kuchenberg (2523 m) - Vorderberg (2553 m) - Tübinger Hütte (2191 m) -
údolím Garneratal do Gaschurnu k údolní stanici lanovky (980 m)
Čas: 8 hod.
Převýšení: +800 / -1700 m
- B
- Nova Stoba (2010 m) - Versettla (2374 m) - Madrisella (2468 m) -
Matschuner Kogel (2426 m) - Matschuner Joch (2390 m) - Garneratal - Gaschurn, údolní stanice lanovky (980 m)
Čas: 6 hod.
Převýšení: +800 / -1400 m
- C
- Nova Stoba (2010 m) - Versettla (2374 m) - Madrisella (2468 m) -
zpět k vrcholové stanici lanovky Nova Stoba (2010 m), dolů lanovkou.
Čas: 4 hod.
Převýšení: +500 / -500
Pěkná hřebenovka s dalekými výhledy. Varianta A velmi dlouhá.
Wiegensee
Túra vhodná na poslední den. Autobusem do Partenen.
- A+B
- konečná stanice lanovky (1550 m) - Wiegensee (1950 m) - zpět k rozcestí značek -
sestup k Ausser Ganifer - údolní stanice lanovky v Partenen
Čas: 4,5 hod.
Převýšení: +400 / -950 m
- C
- konečná stanice lanovky (1550 m) - Wiegensee (1950 m) -
zpět na konečnou stanici lanovky a lanovkou dolů k autobusu do Partenen.
Čas: 3,5 hod.
Převýšení: +400 / -400 m
Příjemná túra krajinou takřka šumavskou (rašeliniště). Šumavský dojem ovšem "kazí" vysoké štíty kolem. Koupání ve Wiegensee se doporučuje (bez plavek).
Vrcholové foto na Naafkopfu, na rozhraní tří států.
Cykloturistická základna České Švýcarsko
Základna se uskutečnila ve dnech 10.- 17.9.2006 za krásného podzimního počasí, které umožnilo splnit celý plánovaný program v turisticky velmi atraktivní oblasti. Postupně jsme navštívili národní parky České a Saské Švýcarsko, CHKO Tiské stěny, Děčínský Sněžník a Lužické hory, cyklisté i Krušné hory. Cyklisté vyjeli 2x do sousedního Německa a pěší turisté tam navštívili pískovcovou oblast Schrammstein. Skromnější ubytování v kempu v Srbské Kamenici vynahradila výborná strava a ochota personálu.
Eman Mikšovský, 22.10. 2006
Nahoru